Šetrná a efektivní aplikace pyrethroidních insekticidů

Povinným zavedením integrované ochrany i do polních plodin je pěstitel zavázán také k tomu, aby střídal při ochraně proti škůdcům přípravky s účinnými látkami z různých chemických skupin. Nikdo už mu ale neporadí, jak to provést např. u ochrany proti dřepčíkům olejkovým v řepce ozimé, kde je na podzim nutné udělat 3 – 4 zásahy, přičemž si může vybrat ze dvou skupin látek (pyrethroidy a neonikotinoidy) a o té druhé ví, že už je k ní škůdce totálně rezistentní. Plodinu si, samozřejmě, zlikvidovat škůdcem nemůže nechat. Takže nasadí pyrethroid znovu a znovu... Nebo může dát na radu „agronomů“ ze sociálních sítí či televize a řepku nahradit jinou plodinou. Ale vyřeší to zmíněný problém? Vždyť i ta jiná plodina má svoje škůdce (někdy podobné) a co proti nim může použít? Většinou zase jen pyrethroidy.

Pyrethroidy vznikly modifikací přírodních pyrethrinů, oproti kterým mají podstatně delší stabilitu na světle a méně podléhají biodegradaci. Přesto jsou citlivé na určité faktory prostředí. Uživatelům je obecně známý výrazný pokles účinku při teplotách nad 25 ^oC i citlivost pyrethroidů k vyššímu pH postřikové kapaliny, které je důsledkem používání tvrdé (studniční) vody nebo TM kombinací s listovými hnojivy zásadité povahy. Např. poločas rozpadu vlivem hydrolýzy je při 25^oC u tau-fluvalinate při pH = 3 - 6 30 dnů, ale při pH = 9 jen 1 – 2 hodiny.

Molekuly pyrethroidů obsahují chirální uhlíky a mohou tak tvořit až osm stereoisomerů. Finální produkty proto většinou obsahují tzv. racemickou směs (např. cypermethrin, tau-fluvalinate), ale mohou být vyrobeny i opticky čisté (např. deltamethrin). Ne všechny isomery ve směsi bývají účinné, proto přípravky vyrobené na bázi samostatného isomeru, jako je třeba zmíněný deltamethrin, jsou účinnější než ty se čtyřmi nebo osmi isomery. Z toho je zřejmé, že celkově vyšší obsah pyrethroidní látky v přípravku vůbec neznamená jeho výhodu a vyšší nebo dlouhodobější účinnost, jak se často traduje, ale jen vyšší zátěž pro životní prostředí. Nehledě na to, že účinnost bývá velmi významně ovlivněna i koformulanty (tzv. synergisty).

Další obecně rozšířenou fámou je, že se pyrethroid za pár hodin po aplikaci vypaří, rozloží a už tam není. A proto dobře nefunguje. Nedostatečná účinnost je ale často dána zvýšením teploty (po ochlazení opět působí), použitím tvrdé vody nebo novým náletem škůdců, kteří nebyli postřikem zasaženi. Mohou se vyskytnout i populace škůdců k pyrethroidům rezistentní. A pokud jde o perzistenci v prostředí, ty moderní jsou poměrně stabilní, úplná degradace trvá i měsíce, a tudíž i možnost jejich detekce. Výhodou je, že se pevně váží na půdu a neproplavují.

Pro spolehlivé a šetrné používání pyrethroidních insekticidů proto platí několik zásad:

• pokud možno, upřednostníme přípravek jen s účinným isomerem bez isomerů balastních (např. deltamethrin, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin)

• jestliže používáme pro přípravu postřikové kapaliny tvrdou vodu, musíme ji upravit – snížit pH a srazit tvrdost. Využít se k tomu dá přípravek Adaptic. Při přípravě roztoku se Adaptic dává do vody jako první v dávce od cca 0,5 do 2 l/1000 l vody. Vhodné je dávku upřesnit pomocí rozboru používané vody (Adama CZ provádí zdarma).

• pyrethroidní přípravky nedáváme do směsí s listovými hnojivy, zejména ne s vápenatými nebo hořečnatými, která působí v podstatě podobně jako extrémně tvrdá voda

• s ohledem na kontaktní působení pyrethroidů a jejich lipofilní povahu významně zvýší účinnost přidání olejového smáčedla (např. Adaptic, Velocity, Grounded)

• klasické esterické pyrethroidy neaplikujeme při teplotách nad 25 ^oC. O něco vyšší teploty (do 28 ^oC) mohou být při aplikaci tau-fluvalinate ze skupiny valinů (Mavrik Smart).

• pyrethroidy aplikujeme až po náletu škůdce a překročení prahu škodlivosti, ne preventivně. Většinou se využívá rychlého kontaktního účinku na dospělce v denní době, kdy je v porostu aktivní. Škůdci na spodní straně listů, larvy uvnitř rostlin nebo kolonie zamotané v listech nebývají zasaženi, a tudíž ani likvidováni.

• toxicita pyrethroidů pro savce i ptáky je velmi nízká, riziko však představují pro vodní organismy

• toxicita pro včely se v rámci skupiny významně liší, naprosto bezpečný je tau-fluvalinate, který je používán i samotnými včelaři při léčení varoázy

• prodloužení doby účinku a zvýšení stability v postřikové kapalině i prostředí lze dosáhnout inkapsulací pyrethroidní látky (např. Kendo 5 CS)

• v ovocných výsadbách a vinicích se použití klasických širokospektrálních esterických pyrethroidů nedoporučuje a v integrovaných produkcích ani není povolené. Může totiž narušit pracně budovanou rovnováhu mezi škůdci a jejich predátory, v minulosti zde bývalo příčinou přemnožení škodlivých roztočů. Výjimku tvoří specifická látka tau-fluvalinate, která je, díky své šetrnosti k řadě predátorů, v posledních letech do ovoce a révy znovu zaváděna.